Energie z biomasy IX (rok 2008)

Sborník přednášek z konference Energie z biomasy IX
Vydavatel: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství
Vydání: první
Rok vydání: 2008
Náklad: 30 ks
Počet stran: 122

ISBN 978-80-214-3803-3
        
Články lze stahovat jednotlivě v obsahu pod jejich názvy nebo je pod tímto odkazem celý sborník.

                                      

O b s a h          

BARGER A., SKOBLJA S., BURYAN P.

Zpracování agrotechnického odpadu pomocí pomalé nízkoteplotní pyrolýzy

Energie z biomasy se dá získávat spalováním, zplyňováním, fermentací a dalšími procesy. Některé druhy (zvláště odpadní) biomasy však není vhodné těmito procesy zpracovávat a to vzhledem k vysokému obsahu popelovin a nízkému bodu tání popela. Tyto materiály je možné zpracovat za pomoci pyrolýzy. Jako modelový vzorek byla použita směs odpadních travin, obilnin a šťovíku. Vybraný vzorek byl podroben pyrolýzním zkouškám při teplotách 300, 400, 500 a 600 C, kdy byla sledována distribuce mezi pevné, kapalné a plynné produkty pyrolýzy.

            

BALÁŠ M., LISÝ M., MOSKALÍK J.

Katalytické čištění energoplynu

Hlavní přínos biomasy (jakožto obnovitelného zdroje energie) se jeví jako perspektivní především v rámci decentralizované výroby tepelné a elektrické energie. V současné době se biomasa k výrobě elektrické energie využívá především v generátorech plynu v bioplynových stanicích a poté spálení plynu ve spalovacích motorech kogeneračních jednotek (KJ). Dalším možným způsobem decentralizované výroby elektrické energie je aplikace plynu vzniklého termickým zplyňováním rostlinné biomasy. Přímému využití tohoto plynu v KJ však zabraňuje jeho znečištění prachem a dehtem. Článek pojednává o výsledcích experimentů na stendu Biofluid 100 s cílem eliminace dehtu v energoplynu pomoci průmyslových katalyzátorů na bázi kovu.

             

BENIAK J.

Experimentálne delenie drevného materiálu na dvojrotorovom dezintegračnom zariadení

Je veľmi dôležité dôkladne preskúmať proces dezintegrácie rôznych materiálov, pretože tento proces je veľmi zložitý a doposiaľ neexistuje na Slovensku výrobca ktorý by navrhoval dezintegračné zariadenia po predchádzajúcich prepočtoch silových pomerov na zariadení. Všetky tieto zariadenia sú vyrábané formou pokus - omyl, keď sa vyrobí dezintegračné zariadenie a následne sa odskúša na vzorke materiálu pre dezintegráciu ktorého je určené. Často sa však stáva, že zariadenie nepracuje tak ako by malo a vo väčšine prípadov sa z prevádzky vracia späť s poruchou.

            

BEŇO Z., SKOBLJA S., BURYAN P., MALECHA J.

Renesance zplyňovacích generátorů typu Imbert v České republice

Vysoká cena energií v dnešní době klade požadavky na efektivnější využití dostupných surovin. Pro podniky kde vzniká relativně velké množství odpadní biomasy, je pro výrobu elektrické energie vhodná kombinace zplyňovacího generátoru a spalovacího motoru. V podmínkách České republiky jsou relativně rozšířené souproudé generátory typu Imbert, které se dobře uplatňují u kogeneračních jednotek do výkonu 300 kWe. V tomto příspěvku jsou prezentovány výsledky měření na dvou jednotkách provozovaných v České republice. Na základě údajů o složení a vlastnostech plynu a obsahu dehtu je možné přibližně odvodit jevy, které probíhají uvnitř reaktoru, eventuelně lze odhalit i možné provozní problémy.

         

BOGDÁLEK J., MOSKALÍK J.

Těžké kovy v tuhých spalovenských zbytcích

Příspěvek se zabývá transfery vybraných prvků, zvláště pak těžkých kovů, při spalování komunálního odpadu. Příspěvek je založen na výsledcích rozborů zbytků po spalování ve Spalovně komunálního odpadu v Brně. Uváděná data pochází z téhož provozu v období let 2004 až 2006.

            

BRADÁČOVÁ K., MACHAČ P., KOZA v., PEKÁREK P.

Příprava sorbetů pro čištění generátorového plynu

Příspěvek se věnuje přípravě sorbetů pro odstraňování kyselých plynů, především HCl z generátorového plynu. Předpokládáme, že tyto sorbenty by mohly být použity i v případě čištění plynu, který vzniká při spalování tříděného plastového odpadu.

              

BUDAYOVA M., PÁSTOR M., JABLONSKY G.

Výsledky procesu splyňovania na experimentálním splyňovacom zariadeni

Cieľom príspevku je poukázať na možnosť termického využitia biomasy jej splyňovaním vo fluidnom reaktore, konkrétne splyňovaním na experimentálnom splyňovacom zariadení, ktoré bolo skonštruované na Katedre pecí a teplotechniky Hutníckej fakulty, Technickej Univerzity v Košiciach. Samotné merania sú podložené skúškami prevedenými na studenom modeli fluidného reaktora. Počas splyňovacieho procesu boli sledované teplotné pole a predovšetkým výhrevnosť vzniknutého energoplynu.

         

DRLÍKOVÁ L., FAJMAN M, FRYC V.

Pěstování rychle rostoucích dřevin ve velmi krátkém obmýtí v podmínkách Bystřice n. Pernštejnem

Tento příspěvek je věnovaný problematice pěstování rychle rostoucích dřevin ve velmi krátkém obmýtí v okolí Bystřice nad Pernštejnem. Na celkové ploše 3 ha byla na jaře roku 2002 založena experimentální plantáž vybraných klonů topolů a vrb. Po 7 letech byla provedena sklizeň. Během posledního roku obmýtí a po sklizni byla provedena řada měření za účelem získání dat pro následnou analýzu vybraných parametrů plantáže.

               

KRIŽAN P., MATÚŠ M.

Vyznam a vplyv vlhkosti materiálu a velkosti frakcie v procese zhutňovania

Cieľom príspevku je prezentovať výsledky analýzy významu a vplyvov dvoch materiálových parametrov (vlhkosť materiálu a veľkosť lisovanej frakcie) na výslednú kvalitu výliskov v procese zhutňovania. Tieto dva parametre patria do skupiny parametrov, ktoré výrazne vplývajú na proces zhutňovania. Nájdenie optimálneho pomeru lisovacej teploty, lisovacieho tlaku, vlhkosti materiálu a veľkosti frakcie je cieľom experimentov prebiehajúcich na našom pracovisku.

        

LETKO M.

Dezintegrácia papiera v jednorotorovom dezintegračnom stroji

Na našom pracovisku sme vyvinuli modulovú konštrukciu dezintegračných strojov. Základné moduly, ktoré momentálne skúšame sú dvojrotorový nízkofrekvenčný dezintegračný stroj a jednorotorový nízkofrekvenčný dezintegračný stroj. V súčasnosti prebiehajú skúšky na strojoch zamerané na dezintegráciu rôznych materiálov, produktivitu stroja, rozmery vstupnej a výstupnej frakcie. Príspevok  sa zaoberá praktickými skúsenosťami pri dezintegrácii papiera.

           

LISÝ M., SKÁLA Z., BALÁŠ M., MOSKALÍK J.

Možnosti kogenerace s turbosoustrojím při zplyňování biomasy

Článek popisuje koncepčně zcela nové řešení kogenerace se zplyňováním biomasy. Na místo spalovacího motoru bude využito jednohřídelového turbosoustrojí NETZ. Produkovaný plyn bude spalován ve spalovací komoře. Vzniklé spaliny budou ohřívat stlačený vzduch z kompresoru, který bude následně expandovat v dvoustupňové turbíně. Horký vzduch vystupující z turbíny bude využit ke zplynění paliva a ke spálení produkovaného plynu, čímž se využije jeho zbytkové teplo. Odpadá tak nákladné čištění plynu od prachu a dehtu, neboť turbína přichází do styku jen s čistým vzduchem.

           

MÁNEK O., SLEZÁK P., JULÍNEK P.

Vybrané možnosti snižování emisí SO2 u stávajících uhelných zdrojů

Příspěvek shrnuje vybrané možnosti snižování emisí oxidu siřičitého SO2 u stávajících zdrojů spalujících černá a hnědá uhlí s ohledem na zpřísnění emisních limitů a emisních stropů k 1. 1 2008. Hlavní aktivity společnosti TENZA v tomto směru jsou zaměřeny na hnědouhelné zdroje s již provozovanými polosuchými odsiřovacími zařízeními a zdroje spalující černá uhlí doposud bez odsiřovacích zařízení. Příspěvek se zabývá nejen možností spoluspalování biomasy nebo instalací jednoduchého zařízení na bázi suché sorpce, ale i technologií tzv. souběžného odsiřování spalin, jejíž vývoj společnost TENZA řeší v rámci programu Impuls MPO ČR.

        

MATŮŠ M., KRIŽAN P.

Technológia zhutňovania biomasy do nového tvaru biopaliva

V dobe hľadania nových zdrojov energie vo svete je nastolená otázka spôsobov využitia biomasy ako obnoviteľného zdroja energie. Využitie biomasy by mohlo byť odpoveďou na túto otázku, ale múdrejšie riešenie je premena odpadu z biomasy na vysoko kvalitné tuhé biopalivo. Príspevok pojednáva o technológii spracovania biomasy do ušľachtilého tuhého biopaliva, ktoré v budúcnosti bude schopné nahradiť fosílne palivá. Príspevok sa ďalej venuje tvarovej a rozmerovej analýze výliskov z biomasy pre energetické využitie. Následne je riešená konštrukcia zhutňovacieho lisu pre takýto tvar výlisku. Produkcia optimálneho tvaru výlisku z biomasy by mala pomôcť konkurovať využívaniu fosílnych palív.

         

MOSKALÍK J., BALÁŠ M., LISÝ M., BOGDÁLEK J.

Tavení popele z biomasy

Hlavním cílem práce bylo zjistit vlastnosti a zjistit informace ohledně spékání popelovin vzniklých spálením nebo zplyněním biomasy. Zaměřuje se především na stébelniny, tedy převážně jednoleté rostliny, protože u nich je teplota tání a následně tavení nejnižší. Nízká teplota tavení popelovin výrazně ovlivňuje energetické využívání stébelnin. Tento problém se výrazně projevuje při metodě termického zplyňování, která se jinak jeví jako velice progresivní.

               

PEKÁREK P., MACHAČ P., KOZA V., BRADÁČOVÁ K.

Hodnocení vápenatých materiálů pro adsorpci HCl

Zplyňování biomasy je jednou z metod náhrady neobnovitelných paliv obnovitelnými. Produktem je generátorový plyn, který je ale nutné zhodnotit vhodnými čisticími procesy. V případě využití plynu palivovými články se musí odstranit nejen popílek a dehty, ale také sirné sloučeniny a minerální kyseliny. A tyto látky lze efektivně odloučit vhodnými adsorpčními procesy. Zvláště s ohledem na příznivou cenu je dobré využívat k tomuto účelu přírodní látky.

          

VOSECKÝ M., KAMENÍKOVÁ P. POHOŘELÝ M., SKOBLJA S., PUNČOCHÁŘ M.

Vysokoteplotní čištění plynu ze zplyňování biomasy na niklovém prereformingovém katalyzátoru

Práce se věnuje vysokoteplotnímu odstraňování dehtů z generátorového plynu pomocí niklového prereformingového katalyzátoru. Generátorový plyn byl produkován zplyňováním biomasy na experimentálním fluidním generátoru, z něhož byla část surového plynu vedena do jednotky pro čištění plynu. Plyn byl v jednotlivých stupních jednotky odprášen, zbaven sirovodíku na adsorbentu a poté veden přes niklový katalyzátor, na kterém docházelo k reformingu všech uhlovodíků vyšších než methan. Reformingem uhlovodíků bylo dosaženo i po 22 h experimentu obsahu dehtu nižšího než 30 mg m–3

           

KADAM S.

An experimental study to improve tar renmoval in biomass gasification

Příspěvek byl vytvořen editory sborníku z prezentace přednesené na konferenci





Nahoru