Energie z biomasy X (rok 2009)

Sborník přednášek z konference Energie z biomasy X
Vydavatel: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství
Vydání: první
Rok vydání: 2009
Náklad: 25 ks
Počet stran: 123

ISBN 978-80-214-4027-2
        
Články lze stahovat jednotlivě v obsahu pod jejich názvy nebo je pod tímto odkazem celý sborník.

                                      

O b s a h          

BALÁŠ M., MOSKALÍK J.

Měření vlkosti paliv

Použití biomasy pro energetické účely je závislé na jejím obsahu vlhkosti. Avšak měření tak nehomogenního materiálu jako je biomasa je poměrně tvrdým oříškem. Článek popisuje a hodnotí dostupné metody, kterými lze měřit vlhkost biomasy.

               

BEŇO Z., SKOBLIA S..

Souproudé zplyňovací generátory a jejich použití pro výrobu elektrické energie z biomasy

Zplyňování biomasy je jedním z perspektivních způsobů jejího energetického využití. Souproudé zplyňovací generátory jsou díky svým vlastnostem, mezi které patří především nízký obsah dehtu ve výstupním plynu a konstrukční nenáročnost, celosvětově používány pro výrobu tepla a elektrické energie. Ačkoli energetické zplyňování biomasy v souproudých generátorech započalo již před takřka sto lety, i dnes se pracuje na vývoji generátorů a dalších zařízení, aby tak bylo možné využívat širší spektrum paliv,  zvýšila se kvalita plynu a byla minimalizována pravděpodobnost provozních komplikací.

           

ČERMÁKOVÁ J., TENKRÁT D.

Nové trendy ve využití bioplynu

Proces anaerobní fermentace je v dnešní době využíván v 30 zemědělských bioplynových stanicích a stovce čistíren odpadních vod v České republice. Veškerá produkce bioplynu je spotřebována pro produkci tepla a elektrické energie v kogeneračních jednotkách, přičemž většina odpadního tepla bývá během roku nevyužita. Alternativní  možností využití bioplynu je jeho úprava na kvalitu zemního plynu, tzv. biomethan. Tento příspěvek se zabývá procesem fermentace a srovnáním jednotlivých čistících metod bioplynu na biomethan.

           

FORTELNÝ Z., CHROBOCZEK L., POSPÍŠIL J.

Zkrápěný trubkový výměník v absorpčních obězích

Tradiční využití solární energie spočívá ve výrobě elektrické energie nebo teplé užitkové vody. Jinou možnost jak využít tuto energii například na pohon klimatizační jednotky, rozšiřují její možnosti využití především v dnech intenzivního slunečního svitu. Klíčovým prvkem klimatizačních jednotek pracujících na absorpčním principu je zkrápěný trubkový výměník. Některé vlastnosti, fyzikální principy a prostup tepla v něm předkládá následující článek.

         

HRDLIČKA J.

Fluidní kotel na biomasu s inertní náplní Liapor

Příspěvek pojednává o realizaci kotle se stacionární fluidní vrstvou na biomasu, kde je jako inertní materiál použit keramický materiál Liapor. Popsány jsou základní vlastnosti Liaporu z hlediska fluidace a vlastní kotel na biomasu. V závěru příspěvku jsou uvedeny výsledky první spalovací zkoušky po dokončení realizace fluidního kotle.

           

CHLOND R.

Inhibitory v procesu zplyňování

Následující článek přináší myšlenku změny v mechanismu tvorby znečišťujících látek při procesu zplyňování biomasy, tj. prachu, dehtu a PAU. Prezentovaná teorie průběhu reakcí a zkušenosti z oblasti energetiky by měly napomoci dosáhnout cíle, jímž je zvýšení čistoty získaného paliva a zvýšení výhřevnosti plynu. Předložený plán zkoušek na zařízení pro zplyňování biomasy ve Výzkumném energetickém centru obohatí znalosti spojené s procesy probíhajícími v průběhu konverze paliva a možnosti vlivu na jejich průběh.

        

JEREMIÁŠ M., POHOŘELÝ M., KAMENÍKOVÁ P., SKOBLJA S., VOSECKÝ M., ŠYC M., SVOBODA K., PUNČOCHÁŘ M.

Katalytické vysokoteplotní odstraňování dehtu z plynu z alotermního zplyňování biomasy

Tato práce popisuje 19h experiment, ve kterém byl produkován generátorový plyn z biomasy v 10kWt reaktoru s fluidním ložem a část plynu byla vedena do čistící trati sestávající z vysokoteplotního odprášení, adsorpce sirovodíku a niklového prereformingového katalyzátoru, na kterém probíhal reforming dehtu za teploty 500 °C. Přestože došlo k částečné deaktivaci katalyzátoru, bylo dosaženo min. 95% konverze dehtu po průchodu čistící tratí.

          

KAZDA R.

Projekt plynové biostanice

Příspěvek přináší základní návrh zemědělské bioplynové stanice na zpracování kukuřičné siláže, uvádí její roční provozní bilanci a ekonomické zhodnocení.

            

KRIŽAN P., MATÚŠ M.

Dôležitosť druhu lisovaného materiálu pri briketovaní a peletovaní

Cieľom príspevku je poukázať na fakt, aký je dôležitý v procese zhutňovania druh materiálu. Druh materiálu svojim chemických zložením a charakteristickými vlastnosťami výrazne ovplyvňuje proces zhutňovania a parametre ovplyvňujúce výslednú kvalitu výliskov. V príspevku popisujeme výsledky analýzy vplyvu druhu lisovaného materiálu a čiastkové výsledky výskumu realizovaného na našom pracovisku v tejto oblasti.

       

MATÚŠ M., KRIŽAN P., KOVÁČOVÁ M.

Analýza konštrukčných parametrov vplývajúcich na výslednú kvalitu výlisku

Potreba zhutňovania materiálov sa vyskytuje v každom odvetví priemyslu. Či už sa výlisky využívajú na zníženie nákladov na dopravu, alebo na následné materiálové či energetické zhodnocovanie, sú technológie zhutňovania nevyhnutné. Zároveň sa na výlisky kladú čoraz vyššie kvalitatívne požiadavky. Príspevok sa zameriava predovšetkým na analýzu konštrukčných parametrov ovplyvňujúcich dosahovanie kvalitatívnych požiadaviek na výlisky z biomasy. Opísané princípy však možno aplikovať na široké spektrum zhutňovaných materiálov.

         

MATÚŠ M., KRIŽAN P.

Identifikácia väzbotvorných mechanizmov v procese zhutňovania biomasy a ich vplyv na konštrukciu zhutňovacích strojov

Príspevok sa zaoberá technológiou zhutňovania biomasy ako obnoviteľného zdroja energie. Zameriava sa predovšetkým na analýzu a opis procesu premeny odpadu z biomasy na ušľachtilé tuhé biopalivo. Hlavným cieľom je analýza a rozbor prevládajúcich mechanizmov silových väzieb medzi časticami biomasy v procese zhutňovania. Poznanie týchto mechanizmov dáva základ pre rozvoj nových technológií využívania odpadu z biomasy ako zdroja energie. Pochopenie týchto väzbotvorných mechanizmov je tiež rozhodujúce pre návrh nových zhutňovacích strojov. Príspevok by mal napomôcť k lepšiemu poznaniu možností využívania biomasy ako obnoviteľného zdroja energie a tým prispieť k diverzifikácii energetických zdrojov.

           

NAJSER J.

Sesuvný zplyňovač s řízeným podáváním paliva

Základem nové koncepce pilotní jednotky zplyňování dřeva se suvným ložem je systém podávání paliva v závislosti na zplyňovací teplotě . Parametry pilotní jednotky byly ověřeny při zkušebním provozu a naměřené hodnoty umožňují sledovat tendence změn jednotlivých hodnot v závislosti na změnách provozních parametrů zplyňovače. Kromě podrobné analýzy složení plynu byly zde rovněž určeny znečišťující látky v plynu (obsah dehtů a  obsah tuhých znečišťujících látek), které jsou největší překážkou pro jeho další použití.

           

SOOŠ Ľ., KRIŽAN P., MATÚŠ M.

Vývoj konštrukcií briketovacích a peletovacích strojov

Cieľom predkladaného príspevku je popísať výskumné aktivity v oblasti nových konštrukcií strojov realizované na ÚSETM Strojníckej fakulty STU v Bratislave.

            

ŠKVAŘIL J.

Spalování plynu ze zplyňování biomasy

Článek se zabývá energetickými trendy v oblasti využívání obnovitelného zdroje s největším potenciálem v České republice. Prezentuje výzkumnou práci prováděnou na Energetickém ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, který je realizován za účelem zvýšení využívání biomasy a odpadů, a posouzení vhodnosti jejich zplyňování ke kombinované výrobě elektřiny a tepla.

            

UTĚŠIL T.

Suška na biomasu

Vzhledem k novému trendu využívat biomasu na energetické účely hlavně z důvodu dotací na výkupní cenu elektřiny, je nutné si uvědomit, že surová biomasa nemusí být vždy použitelná bez omezení. V mnoha případech musí být alespoň částečně předupravena či zpracována. Jedná se zejména o snížení její vlhkosti v instalova-ných sušících zařízeních.

           

ZBIEG R., GRYCMANOVÁ M.

Měření teplotního pole uvnitř spalovací kotle

Náš příspěvek se zabývá měřením teplotních polí uvnitř spalovací komory kotle termočlánky – stíněným a nestíněným. Naměřené hodnoty slouží k porovnání skutečných (reálných) teplot ve spalovací komoře s jevy, které jsou namodelovány za pomocí nejrůznějších počítačových programů. V příspěvku je popsána metodika měření teplotních polí a výsledky jsou pro názornost převedeny do plošných grafů.

           

ZBIEG R., GRYCMANOVÁ M.

Zkouška spoluspalování biopaliva a černého uhlí

Jedním z možných způsobů využití biomasy je její spoluspalování s dnes nejvíce využívaným palivem v energetice – uhlím. Hlavním cílem spalovacích zkoušek bylo určit, zda je možné trvalé spoluspalování biopaliva s černým uhlím a proplástkem ve stávajících podmínkách teplárny. V příspěvku jsou obsaženy výsledky, kterých bylo při zkouškách dosaženo spolu s popisem možných problémů, které mohou při takovém provozu vzniknout.

            

HORÁK J., BRANC M., HNILICOVÁ H.

Emise jemných částic prachu při spalování tuhých paliv v malých splaovacích zařízeních

Zdroje tepla v domácnostech, které spalují tuhá paliva jsou považovány za výrazné producenty tuhých znečišťujících látek (TZL, TSP). V roce 2005 cca 35 % z celkových emisí prachu PM10 (v ČR) pocházelo z vytápění domácností [1]. Článek prezentuje výsledky experimentálního stanovení emisí tuhých znečišťujících látek včetně rozdělení celkových TZL na frakce PM10 a PM2,5 v pěti typech spalovacích zařízení při spalování dřeva a hnědého uhlí.

           

            

Nahoru