Něco z historie Odboru fluidního inženýrství Victora Kaplana

Tato stránka je zaměřena na historii vzdělávání v oboru hydraulických strojů a zařízení na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Je to historie poměrně dlouhá a bohatá.

V roce 1899 císař František Josef I. podepsal dekret o zřízení c.k. České technické vysoké školy Františka Josefa v Brně. V roce 1900 byl zřízen odbor strojního inženýrství. 

Počátky současného Odboru fluidního inženýrství sahají do doby, kdy byl v roce 1901 povolán na Českou technickou školu do Brna prof. Ing. Leopold Grimm (1862-1939). Propagoval a podporoval moderní způsoby využití vodní síly, jak ve mlýnech, tak i ve velkých elektrárnách. Spolupracoval se závodem v Blansku, pro něž konstruoval oběžná kola vodních strojů. Ve své době měl rozhodující vliv na výstavbu našich vodních děl. Podporoval realizaci Kaplanových myšlenek a doporučil odzkoušení Kaplanovy turbíny. Prof. Ing. Dr. Victor Kaplan (1876-1934) vystudoval obor strojírenství na Vysoké škole technické ve Vídni. Prof. Alfred Musil, který pracoval na Německé vysoké škole technické v Brně, nabídl Ing. Kaplanovi místo konstruktéra na katedře pro strojnictví a kinematiku. Zde také kaplan zahajuje, kromě jiného, práci na svém vynálezu vodní turbíny s natáčivými lopatkami rozváděcího i oběžného kola. Tato turbína je vhodná pro nízké spády a vysoké průtoky. V roce 1913 tuto turbínu patentuje. Spojitost Prof. Kaplana s Českou technickou školou v Brně je v tom, že jeho práci na této, dodnes hojně využívané, turbíně podporovala na rozdíl od Německé vysoké školy technické. První Kaplanova turbína byla vyrobena v roce 1914 firmou Storek a První českomoravskou továrnou na stroje v Praze. Výroba této turbíny byla uskutečněna díky podpoře českých odborníků a českých firem.

Profesora Gryma v roce 1933 v Brně střídá prof. Ing. Jan Kieswetter velmi vzdělaný a konstruktér a technik. Je vlastníkem 65 patentů. Prof. Kieswetter byl v kontaktu s největšími odborníky svého oboru, jako byl prof. Stodola v Curycu nebo prof. Thoma v Mnichově. Jeho význam, kromě jiného, spočíval v tom, že v duchu prof. Gryma a prof. Kaplana rozdělil přednášky z nejdůležitějších přemětů na část základní a prohloubenou, kde se věnoval aktuálním problémům části strojů a zejména vodním lopatkovým strojům. Udržel tak dosavadní vysoký stupeň vzdělání v oboru, který byl na srovnatelný se světovou úrovní.  

V roce 1947 byl zaveden nový předmět "Indirektní regulace". Pro tento předmět se habilitoval prof. Ing. Dr. M. Nechleba - toho času vedoucí teoretického oddělení a zkušebny vodních turbín v národním podniku ČKD Blansko.

V roce 1951 byla rozkazem presidenta republiky zřízena Vojenská technická akademie v Brně - základem této školy se stalo materiální vybavení, budovy i pedagogický sbor Vysoké školy technické v Brně. Mnoho akademickým pracovníků a pedagogů z oboru vodních strojů přešlo na SVŠT v Bratislavě (Strojnická vysoká škola technická).

V roce 1956 (24.7.) byla vládním usnesením zřízena Fakulta energetická se strojním a elektrotechnickým oddělením. Název školy byl změněn na Vysoké učení technické v Brně. 

V roce 1958 byl obnoven ústav vodních strojů s názvem Katedra vodních strojů. Budování nové katedry započal Ing. Mirko Mityska po návratu z SVŠT v Bratislavě. Prvním vedoucím Katedry vodních strojů byl v roce 1959 jmenován prof. Ing. Dr. Miroslav Nechleba. V této době je vybudována malá laboratoř hydromechaniky a čerpadel pod tělocvičnou na tř. Obránců míru. Větší zkušebna je vybudována v Brně Kníničkách. Zde bylo možné zkoušet modely do průměru 400 mm. 

V roce 1961 byla na strojní fakultě zavedena výuka v oboru přístrojové, regulační a automatizační techniky. V období 1961-1963 vedl profesor Nechleba obě katedry. V roce 1964 došlo ke sloučení obou kateder do jedné s názvem Katedra vodních strojů a automatizace

Nahoru